So kiss me goodbye

Napsal uživatel Bury

Čtvrtek, 13 Březen 2008 15:57

Šel jsem po ulici se sluchátkama v uších, už jsem skoro ani nešel, spíš jsem běžel. Černé vlasy mi padaly do očí, kde se mi stejně už rozmazala černá tužka od slz. Viděl jsem trochu dvojmo, ale cestu tam, kam jsem běžel jsem znal nazpaměť. Bylo to jenom moje místo, tam se přemýšlel, seděl, když jsem se cítil šťastnej a i když jsem měl depku. Byl jsem tam nejradši a teď jsem potřeboval bejt sám. Matka mě nazvala jenom problémem v černym a ve škole se všechnou hroutilo. Můj nejlepší kamarád Will se odstěhoval. Vlastně jsem k němu možná cítil něco víc než přátelství, ale nikdy jsem se mu to neodvažoval říct. Sednul jsem si na okraj skály a podemnou byl sráz.Sedával jsem tady hodněkrát, takže jsem se už nebál tý výšky, ale pořád jsem občas přemýšlel, co by se stalo, kdyby by mi noha podjela a já spadnul dolů. Vadilo by mi to vůbec?? No, myslim, že ne, ale že bych chtěl umřít v 17? Ani nevím, necítil jsem nic, byl jsem naprosto prázdnej, necítil jsem ani štěstí ani smutek, všechny mý pocity byly pryč. Stoupnul jsem si na okraj a podíval jsem se dolů. Stál jsem tam a přemýšlel, ani jsem nevěděl, kolik myšlenek se mi v tu chvíli honilo hlavou, tolik pocitů...Pořád jsem nevěděl, co vlastně chci, ale už ani pro matku jsem nebyl normální člověk, hrálo mi v hlavě jak na mě křičela, že nic nejsem, jenom problém v černym.Matka, Will, matka, Will...Pak mi zasněla v sluchátkách melodie od Corba Starship :So kiss me goodbye...a já udělal krok doneznáma.